V současném projektu MAP IV (realizován od 12/2023 – 12/2025) jsme se zaměřili na Zdravý životní styl. Začali jsme zapojením žáků ZŠ do tvorby jídelních lístků, kdy velkou měrou spolupracovali také vedoucí školních jídelen. V listopadu 2024 se v plně organizovaných základních školách (dříve „devítiletky“) vařilo podle návrhů žáků 2. stupně ZŠ. Další velmi vítanou aktivitou byl program realizovaný v mateřských školách – Zdravé zoubky. Studentka oboru dentální hygieny sl. Kristýna Heligrová se svými kolegyněmi navštěvovala v zimních měsících naše mateřinky a zážitkovou formou s dětmi hovořila o nutnosti péče o zuby a ústní dutinu včetně praktických ukázek. Zpětná vazba od učitelek MŠ byla velmi dobrá a dětem se program líbil.
Pro žáky základních škol jsme připravili zážitkový program. Oslovili jsme pana Petra Gotvalda, profesionálního trenéra, který se dlouhodobě věnuje dětem i dospělým ve svém sportovním studiu Rebels Gym v Hořicích a paní Simonu Schánilcovou, která je výživovou specialistkou, lektorkou Pilates a provozovatelkou nutriční kliniky Nutrisimi v Lázních Bělohrad.
Dvojice těchto sympatických mladých lidí představila v jarních měsících na všech našich základních školách program BUĎ SILNÝ A FIT, kde propojili zábavnou formou význam tělesného zdraví zahrnující cvičení a pravidelný pohyb, vyváženou a pestrou stravu na jedné straně a nezanedbatelný vliv dobrého spánku, správného dýchání a duševní pohody na straně druhé.
S oběma lektory, kteří jsou zajímavými osobnostmi, jsme vedli zajímavý rozhovor. Nabízíme ho v nezkrácené podobě.
- Nyní oba působíte v oblasti Zdravého životního stylu. Jak jste se k této oblasti dostali, byl to váš dětský sen?
Simona S.
Má cesta byla hodně klikatá, ale s čistým svědomím můžu určitě říct, že celostní péče o lidi kolem sebe mě naplňovala už od mala. Můj sen bylo mít svou ordinaci, což se vlastně v konečném důsledku splnilo. Na cestu za celostním zdravím mě přivedli hlavně moji dva synové, kdy jsem se začala o stravu zajímat více do hloubky, chtěla jsem pro ně to nejlepší.
Můj příběh začíná na úplně opačné straně, než kterou jsem se v posledních letech vydala. Přes deset let jsem pracovala v lékárně a pozorovala, jak lidé řeší sekundární prevenci pomocí velkého množství léků. Díky této skutečnosti jsem začala hledat možnosti, jak by to šlo jinak, a dala se na studium nutriční terapie v Praze. Tehdy jsem si uvědomila obrovský léčivý potenciál stravy. Jaký má vliv na náš organismus a na to, jak se cítíme.
Petr G.
Pohyb mě provází od dětství, ale zásadní zlom nastal, když jsem zjistil, že cvičím úplně špatně
– a rozhodl se to změnit. Začal jsem se víc vzdělávat a hledat, jak na to jít správně. Další důležitý moment přišel při zakládání projektu pro mládež v Hořicích, kde jsme pomocí street workoutu motivovali mladé k pohybu, seberozvoji a životu bez drog. Tehdy jsem si uvědomil, že chci lidem předávat něco, co má skutečný smysl a může jim zlepšit život.
- V našem projektu MAP jste pracovali s dětmi od 6 -15 let. Jací jste byli žáci na základní škole? Chovali jste se již v té době dle zásad ZŽS?
Simona S.
Celou základní školu mi taťka dělal plnohodnotné svačiny. Většinou to bylo z potravin, které jsme si doma vypěstovali – zelenina, ovoce, ale chovali jsme také zvířata, ze kterých bylo pak maso, měli jsme domácí vejce, takže si troufnu říct, že ten původ ve stravování mi dali opravdu rodiče, a tak by to mělo být. Dnes se velmi často setkávám v ordinaci s rodinami, které přijdou se svými dětmi a chtějí u nich vyřešit zdravotní potíže a mnohdy si neuvědomují, že první, kdo bude muset udělat změnu, jsou oni sami. Myslím, že dnešní generace dětí potřebuje vidět příklad v rodině, aby měli kde to „okoukat“. To, co jim nabídnou na počátku života rodiče, to je podle mě úplně to nejdůležitější, i přesto, že je dnes doba, jaká je.
Petr G.
Měl jsem to štěstí, že jsem vyrůstal v době, kdy technologie nebyly všude kolem, takže většinu času jsme trávili venku – míčové hry s kamarády byly na denním pořádku. Od dětství jsem měl pozitivní vztah ke sportu a zároveň jsem se věnoval sportovní střelbě, která mě nejen časově vytěžovala, ale i motivovala k pravidelnému pohybu. Co se týče stravy, doma se nijak zvlášť neřešila, ale tehdy ani nebylo tolik dostupných nezdravých potravin a nápojů jako dnes. Zásady zdravého životního stylu jsem v té době nijak vědomě neřešil, ale zpětně si uvědomuji, že přirozeně jsem se jim docela blížil – hlavně díky pohybu a aktivnímu způsobu trávení času.
- Během svého působení v projektu a při realizaci vzdělávacího programu jste měli možnost pracovat s více jak 1 300 dětmi. Jak jsou na tom naši žáci – ve stravování a s tělesnou kondicí?
Simona S.
Nechtěla bych všechnu vinu shazovat právě na děti, protože právě ony jsou odrazem ve většině případů svých rodičů, jak už jsem psala výše. Doba je bohužel taková, že když se podíváte dnes do supermarketů, tak většina potravin je vysoce průmyslově zpracovaná, a to ty děti kolem sebe vidí, tak jim přijde normální se tím stravovat. Je potřeba, aby tyto hranice nastavili rodiče. Nicméně ať odpovím na Vaši otázku. Na školách byl vidět velký rozdíl u rodin, kde se o zdravý životní styl rodiče zajímají, a to nejen z hlediska výživy, ale i ve sportu. Mrzí mě, že dnešní generace dětí nepoznala už tu svobodu, kdy jsme přišli ze školy, napsali si úkoly a šli na celé odpoledne ven a pak nás mamka s taťkou akorát zavolali k večeři.
Petr G.
Často se ptáme, jak jsou na tom děti, ale podle mě bychom se měli v první řadě ptát, jak jsou na tom lidé, kteří je nejvíce ovlivňují – rodiče, učitelé, trenéři. Pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde je málo pohybu, konzumují se hlavně vysoce průmyslově zpracované potraviny a celkově chybí zdravé návyky, je velmi pravděpodobné, že na tom nebude dobře – a to ani v případě, že chodí na nějaký pohybový kroužek.
Z pohledu pohybové aktivity nejsou na tom děti obecně nejlépe – chybí jim základní síla, koordinace, i kondice. A pokud jde o stravování a porozumění tomu, co vlastně jí, je situace často ještě horší. Naštěstí ale platí, že když děti dostanou smysluplné informace a zažijí pohyb zábavnou a přirozenou formou, umí se pro změnu rychle nadchnout.
- Hřešíte někdy? (nechce se vám cvičit, tak vynecháte; popř. si dáte něco nezdravého – např. jídlo z fast foodu, alkohol, slané brambůrky…)
Simona S.
Neustále klientům opakuji, že „JED NENÍ O LÁTCE, ALE O MNOŽSTVÍ“. A moji klienti velmi dobře znají i PRAVIDLO 80:20, to znamená 80% nutričně vyvážené a bohaté stravy a 20%, jak vy uvádíte „prohřešků“ 😊. Já si stojím za kvalitou potravin a přes tu u mě nejede vlak, a i z těchto potravin se dá vytvořit skvělý pokrm na mlsání jako je například domácí termix, nanuky či zmrzlina plná bílkovin nebo tolik oblíbená pizza či hamburger. Já tím žiju, mám to jako návyk, bez kterého prostě nezačne den. Má ranní jóga je závislost, a to co doporučuji svým klientům, je v mé domácnosti samozřejmostí.
Petr G.
Jasně, že někdy „hřeším“. Jsou dny, kdy jsem unavený, a na trénink se mi nechce, nebo vypadnu z pravidelnosti. A občas si dám i něco, co není úplně podle učebnice – třeba víno s mojí úžasnou ženou nebo pivko s kamarády. Ale všechno je to o balanci. Jak říká kolegyně Simča – jed není o látce, ale o množství a frekvenci. Pokud mám zhruba 80 % stravy vyvážené a tělu prospěšné, těch zbylých 20 % si můžu v klidu užít. Stejně tak je to i s pohybem – nejde o to být dokonalý každý den, ale budovat si dlouhodobě udržitelný, zdravý životní styl, který mi dává smysl a radost.
- Oba jste rodiči. Jak se vám daří dodržování zdravého životního stylu u vlastních dětí a partnerů?
Simona S.
Jak už jsem uvedla, tak díky synům jsem se začala soustředit na celostní zdraví a kluci už v tom vyrůstali. Vědí, jaká potravina je pro ně přínosná a která by jim naopak mohla způsobit potíže. Manžel ode mě ví, jaký má nutričně bohatá a výživná strava dopad a díky úspěchům u klientů to má i na stříbrném podnose potvrzené.
Petr G.
U dětí vnímám naši roli jako tu nejdůležitější – je na nás, abychom jim vytvořili pevné základy zdravých návyků, protože to, co si osvojí teď, je bude provázet celý život. Snažíme se mít doma jasná pravidla a hlavně jít příkladem. Samozřejmě i my děláme chyby a ne vždy všechno perfektně dodržíme, ale důležité je nevzdávat to a být konzistentní.
Co se týče partnerky, myslím, že změna opravdu musí přijít zevnitř. Mám štěstí, že jsme na stejné vlně a vzájemně se podporujeme, i když každý z nás občas má své slabší chvíle. Společně ale směřujeme k tomu, aby náš životní styl byl co nejvíce zdravý a vyvážený.
- Co byste dětem i dospělým poradili, pokud chtějí něco změnit ve svém přístupu k celostnímu zdraví?
Simona S.
Začněte maličkými kroky, které si zabudujete do svého denního režimu jako nový návyk a už ho nepusťte. Každý jeden krok Vás bude posouvat dál, protože u toho jednoho neskončíte, budete chtít víc a víc, protože zjistíte, že se cítíte lépe, plní energie, odpočatí, a hlavně s úsměvem od ucha k uchu. Stačí jen vystoupit z toho rozjetého vlaku a začít hned dělat klidně jen jednu věc jinak, v tu chvíli nejlíp, jak umíte a budete se postupně dostávat hlouběji a hlouběji. Budete to prostě zdravě návykové.
Petr G.
Nespěchejte. Netlačte na sebe a nečekejte, že se všechno změní hned. Změna životního stylu je dlouhodobý proces, který by měl probíhat v jemnosti a s respektem k sobě samým. Je to hlavně o konzistenci – malé krůčky, ale pravidelně. Začněte tím, že se alespoň základně zorientujete v principech zdravé stravy, pohybu, spánku a dýchání. Když pochopíte souvislosti, změny dávají větší smysl a mnohem lépe se udrží.
- Jaké jsou vaše profesní plány do dalších let?
Simona S.
Každý den přináší nové obzory, setkání a posouvá mě dál. Rodí se nové nápady, projekty. Co vím jistě je, že má budoucnost je celoživotní vzdělávání a posouvání se dál v oblasti celostní péče, abych mohla pomoci více a více lidem se cítit skvěle. Sice plánování je u mě na denním pořádku a bez naplánovaného týdne či dne do detailu nefunguji, tak plánování budoucnosti z hlediska profese nyní nemám. Jsem šťastná, jak to funguje teď, a uvidíme, co život přinese dál, třeba jako bylo náhodné oslovení do tohoto projektu, za což bych Vám chtěla moc poděkovat, protože to má obrovský smysl.
Petr G.
Mým hlavním cílem je pomoci co nejvíce lidem zkvalitnit jejich život – a to nejen fyzicky, ale i vnitřně. Rád bych také motivoval co nejvíce dětí k pohybu a podpořil u nich pozitivní vztah k sobě samým. Věřím, že právě tohle může být klíčem k dlouhodobému zdraví a spokojenosti.
Děkujeme oběma lektorům nejen za tento příjemný rozhovor, ale za celkové nasazení při realizaci programu ke Zdravému životnímu stylu v našich školách, do kterého se zapojili i někteří pedagogové.
